Sestava
Cestou do vyšáku se nic zvláštního nestalo. Teda kromě teleportace vetší části skupiny ale to se zase nedá nazvat něčím zvláštním. Celou cestu si pamatuje snad jen jedna z Jan :)
Egenberg zkrachoval, protože jsme
dvakrát nepřijeli. Koloušku, to je záloha na večer. (a podává mu pětikilo) Předehra pádlem. Hlavně rychle a potichu. Dnešní večer bude plný objevů. Rozkoš na kolečkách. Nás spojila krátkozrakost. Jestli Ty neslyšíš "mi dá" ve všech
jazycích. Slečno, mohla byste nám ho postavit? Tomáši, teď neposlouchej.
Do Benešova ve dvou kupátkách, pak přestup na autobus do Sudoměřic, pak zase vlakem do Budějic. Pak jsme seděli v "kupé" pro kola. dost dobrý. Jen ten průvodčí komentoval, co si zase ty rakušáci budou o těch "..." myslet, až ten vlak přejede hranice a poslední fotka večera je jen pro jistotu - jsme ve Vyšáku. Spinkali jsme různě ale zdá se že tentokrát bezpečně.
Ranní pospávání a balení
Před nasednutím tam chybí Máša, na koncové už se tam "přidělal"...
Do vody zvesela. Na prvním jezu bylo několik neočekávaných mokrých událostí. Nebyl jsem tam ale tuším, že to někdo obešel, aby se pak prásknul při nasedání :).
Lodní zásoby doplněny o basu G, několik plasťáků Zlatopramen a jeden zachovalý Egenberg. Některým se Zlatopramen zpočátku zajídal ale po ochutnání "E" si tu kvalitku pochvalovali... (V plastu jsme později pořídili několik použitelných Kozlů).
Někteří sportovali, někteří holt jen fandili. Ještě že jsme nemuseli držet síť ale jen lovit míč občas z vody, občas z kopřiv. Pak už jen zastávka před "Kůží" / ta existuje dál ale nebyla tak na ráně /.
Před odjezdem pár piv. Soulodění na sluníčku a jiné radosti. Opravdové veselí u Fíka a v okolí Ulovili jsme tažného ... Tomáše. Slečna v bufetu se trochu bála, že jí tam Marťase necháme - nakonec to tak skoro dopadlo. Pšššt ... Do Krumlova doráží poslední zbytky výpravy těsně před devátou. Hladoví jsme kolem desáté obslouženi U dvou Marií staročeskou krmí.
Po dlouhé noci, kdy se skupinkovalo a popíjelo, vyrážíme. Úvodní jez pod lávkou taky někdo nepřečkal suchý. Další jez se díky malé vodě dal jet vlevo a většina jej i projela, někteří i celý. Ale fotky nejsou... Před zámkem nás čekala doprovodná skupina. A jez pod zámkem byl úžasný - některým se zdálo, že loď dole chvíli letí ve vzduchu.
Nejúžasnější stánek na Vltavě. stíhali neuvěřitelně rychle a na pečený hermelín a další dobroty vzpomínám ještě teďka. Večer v Koruně ohníček, stehýnko, kytara, pivko, pivko, pivko. Asi tak..
Ráno to vypadá, že bude celej den lejt. Tak neděli vypouštíme a jedeme domů - vlak je asi o 200 výškových metrů jinde...
|