Letošní účast: Dáša, Máša, Dan, Peči, PetrP, Marjánka, JanaHy, Franta, Lenka, Betty, Vašík, Raďas, Brč - 6 lodí na celou cestu

Odkazy:  Příprava, Účast, Archiv fotek (43 MB), čtvrtek, pátek, sobota, neděle.

Hlášky:

• Holka Danovi: "Ty jsi taky z Horni Plane?" - Dan: "A kde to do prdele je?"
• "Ňákej medvěd vlezl Brčovi do stanu, sežral ho a hrozně tam chrápe."
• "Gravitační čočka" - sexuální přitažlivost silné ženy
• Dáša: "Zima je pouze stav mysli."
• Text songu od Harvestr (agroetno music): "Nechcem šrouby z Ruska, je to plech a struska, běžte s tím do prdele, my chcem šrouby z ocele."
• Lenka: "...to říkal náš instalatér..." - Peči: "My máme instalatéra?" -  Jo, a chodí k vám vždycky, když jsi v práci."
• Vašík v Rájově: "Máte Cuba Libre?" - Odpověď: "Ne." - Vašík: "Tak mi dejte colu, rum a limetku." - Odpověď: "Tak to jo."

Další poznatky:

• Máša nosí zimu
• Voda tekla hodně
• Teleport: semafor, Strahov 3 vypité flašky

Vylepšení do příštího ročníku

•  víno pro ženy
•  točený do plastu
•  katamarán Lyra (to nemusí dopadnout dobře...)
•  pronásleduje nás 60 raftů Sapeli

Spaní 2018 (jen si někdo musí vzpomenout už v únoru):

1. Vyšák
2.  Fík
3.  Krumlov (asi stan)
4.  Koruna - táborák + Brč music

Tak nějak jsme se pár dnů dohadovali, jestli vlak nebo auto ale nakonec vyhrálo auto - postupně jsme se scházeli na ČVUT v bowling baru, na prvním pivu. Role řidiče se ujala Dáša a statečně to přetrpěla až do cíle, i když to někdy opravdu nebylo jednoduché. Ale vystoupit nás chtěla jen jednou. Ve Vyšáku na nádraží to již realizovala, málem jsme opravdu nastoupili do vlaku.

Kemp zase v začátcích, hospoda ani nebyla otevřená, naštěstí jsme alespoň měli kde spát. Večerní seanci u Inge jsme protáhli jak to šlo a pak se sedělo ve společenském prostoru v penziónu - paměť ale selhává, vypadá to na drobný výpadek způsobený pravděpodobně chemickou nerovnováhou tělesných tekutin jednotlivých účastníků. Něco se dá najít na fotkách.

Ráno se sluníčko ukázalo ale spíš jen aby zjistilo, na co se bude od pátku koukat, ve čtvrtek ještě statečně odpočívalo. Ale trasa byla krátká, u Veverek bylo pivo i naši stálí známí hokejisté. Druhé bydlo bylo v Rožmberku, u Inge v penzionu. Máša se s námi rozloučil břehuláčkem (s Petrem). Před večeří jsme šli omrknout štěnice k Nojdovi a u Vašíka se jim docela zalíbilo.

Břehuláček celou noc vyčkával, až lapil do své pasti posádku Franta a Jana.

Zastávka u Fíka...paměť selhává. Nicméně se něco vynořuje - Bylo zavřeno. Peči buší pádlem na okénko. Otvírá majitel a hlásí, že nemá vařeno. Ale nám přece o jídlo vůbec nešlo, takže se domlouváme na pivku a 20 fíkovicích. Po vypití 50 fíkovic se teleportujeme k Vikingovi.

Viking...po výborném jídle se paměť pomalu vrací. Je vedro až k zalknutí. Tak jsme se zalykali Kozlem, co to šlo. Dan uzavřel obchod roku, když koupil kvůli slamáku (který mu byl ve finále malý) 8 rumů za 400 Kč a půlku z toho rozlil dřív, než se dostaly na stůl. Naštěstí.

Opouští nás Raďas, výměnou za Brče. Nocleh máme ve Vltavanu, večeři v Maštali. Tam nás poctil návštěvou Jean-Claude van Damme. Vašík, Peči a Dan odcházejí za kulturou. V pět ráno se vrací na pokoj páv, nejlepší tanečník Krumlova a chlapík, co ztratil peněženku. Společně s Pečim a Vašíkem. (Z té cesty do kempu jsem měl něco i já - takové pěkné video. S otáčením o 180 stupňů se nezatěžuji.)

Panovaly obavy z hromadného spaní. Marjánka stáhla kalhoty před brodem a šla spát preventivně do auta. Nicméně Franta, Brč i Petr udrželi své chrápání na uzdě, takže až na ty čtyři byla parta odpočatá a připravená na nejhezčí část etapy.

První jez se nejel obvyklým způsobem, protože tam nebyla lávka. Letos byla voda rychlá a bylo jí hodně. Mokří jako myši vyrážíme dál. Druhá byla Lyra. Zalévala dvojnásobně. I v katamaránu jsme měli co dělat, abychom to ustáli (sebevrazi). Třetí retardérka. Marjánka si dost věřila. Konečně se odhodlala nějaký jez sjet. To, čeho se po celou dobu obávala, se stalo skutečností. Cvakli se Brčem a nezůstali v tom sami, dalšími byli Jana s Danem. Trochu zbytečná zastávka v kavárně posloužila hlavně k doplnění proviantu do lodí a hurá k Milanovi na krkovice. Nebyly. Takže opět klobása, hermelín a zklamání z nenaplněného očekávání.

Zbytek etapy do Koruny byl nudný jako vždy, akorát v horku a chyběl olej, protože to dost teklo. Těšili jsme se na znovusetkání s Raďasem a mojito. Večeře byla pastvou pro oko i pro břicho, opravdový gurmánský zážitek (Lenka objednala dopředu). Zbytek noci už pak byl poklidný.

Neděle - největší pařák, nejdelší etapa. Milan na nás už čekal s plackama a přidal tip na příští rok. Prý má stánek také u cyklostezky v Koruně. Objev jsme učinili U Rybů, kdy nás napadlo nechat si točit pivo do pet lahví. Závěr letošní vydařené vody jsme oslavili hromadnou koupačkou ve Vltavě.

Až najdu ten papírek, co jsem si na něj psala poznámky v hospodě, tak ti pošlu ještě další postřehy.

P.S většinou to psala Lenka, to co jsem psal já, naštěstí opravila.